Komorní výstavní prostor ve dvou patrech obranné polygonální bašty
z 15. století v historické části města České Budějovice.

Malby cyklu "Nevyznačené cesty" vznikaly po návratu z Indie.

Jsou usazeny na bambusové rohoži zakrývající hliněnou podlahu. Patří jim svět žhnoucí věnci oranžových afrikánů, které se měkce pohupují na krcích velkookých bohů i lidí. Rýžová pole barevná jarem, mraky a deštěm i blízkou sklizní. Ohromná kola dřevěných povozů za zadky bíle andělských vyzáblých krav, kolo dharmy a obdobně bez přestání se točící kolo větráků při stropech obydlí, úřadů, škol a vlaků.

Třpytivé pozlátko a ladné prohnutí desetirukých bohyň, které vyrostou z hlíny, slámy a náboženského citu Indů pro oslavu vítězství dobra nad zlem, pro ono pozlátko, pro dopravní kolaps ve městech přeplněných svatostánky, pro modlitby a přání. Pro tančící průvod, který bohyně v poslední den jejich slavnosti za bubnování a ryku doprovodí k řece a shodí je tam. Ruce s náramky a atributy moci ční nad hladinou. Uběhlo právě tolik dní kolik mělo, a je tu k vzpomenutí bohyně jiná. Nové pozlátko, roucho a čerň očí, další modlitby, písně, svátky. Hluk, troubení, lomoz a dav.

Vracím se k rýžovištím. K palmám, ke stromům překypujícím růžovými, fialovými, bílými květy. K bezcílně se potloukajícím dětem a psům, k ženám nesoucím na hlavách objemné pytle spadaného listí. Barvy stromů,žen a vyprahléčervené půdy vzplanou zasaženy sluncem.