 |
 |
 |
|
aktualizace: 22. května 2001 | |
| ||||||
 Galerie Pod kamennou žábou
Piaristické naměstí 2
telefon: 605 747 352
provozovatelé: otevřeno: út - ne 13.00 - 18.00
Komorní výstavní prostor ve dvou patrech obranné polygonální bašty
Pořádání autorských a skupinových výstav současného výtvarného umění, divadelních
představení, koncertů. V letech 1995 až 1999 bylo realizováno cca
40 výstav tvůrců různých výtvarných médií a 90 divadelních a hudebních
vystoupení v prostorách galerie i mimo ni. |
DAGMAR BRICHCÍNOVÁ"2"3. listopadu - 3. prosince 2000
Narozena 1957 v Českých Budějovicích
1964-1972 ZUŠ Č. Budějovice, výtvarný obor
Úvodní slovo na vernisáži Dagmar Brichcínové: "2"
Galerie Pod kamennou žábou Současné výstavě Dagmar Brichcínové stojí v záhlaví číslovka 2. Dvojka pro autorku leccos znamená: věří například tomu, že je pro ni numerologicky nejpříznačnějším číslem. Také Dagmaru tradičně spojují s jejím manželem, a to nejen lidsky, ale rovněž umělecky. Vždy je chápana jako Brichcínová a s důrazem na onu příponu - ová. A dobře ví, že v nadále patriarchálním rozdělení úloh partnerů ve společnosti není zbytí. Navíc má dojem,že se kolem ní dvojka nějak motá. A není divu: výstavu jí načasovali na druhého listopadu, do galerie s dvěma podlažími a se dvěma provozovateli. I kolekci, již připravila, bylo lze rozdělit na dva soubory, přičemž ten v druhém podlaží je složen z dvojic obrazů a jejich náměty je možné dvojkou analyzovat. I my dva jsme se na výstavě sešli ve dvě odpoledne. Jenže není to pouze produkt zostřené pozornosti, podnícené souhrou několika předešlých náhod. Nehledá nyní rozjitřené vědomí jakékoli zdvojení viditelné v okolí. A číslovka 2 se kolem nás opravdu neustále motá. Aby se sebeláska proměnila v lásku, k tomu je zapotřebí alespoň dvou. Některé číselné systémy jsou na dvojkách založeny: nám dnes zbyly tucty a vnímání lichého a sudého. Dobro a zlo se mnohým lidem stále zdá oddělené. K číslu dvě patří rovněž půlení a symetrie, tedy jmenujme pro příklad rovnost mezi dvěma sourozenci, fotbalové utkání či dělenou štangli salámu. Symetrii podmiňuje koncentričnost nebo osovost. Dva na druhou jsou čtyři, odmocnina ze dvou zase 1,4142135237. Dva kilometry je to odtud přibližně do Rožnova. Provádět podvojné účetnictví je velmi složitý úkon. Zdvojené máme hemisféry, leckteré orgány a údy. Pozítří je sobota, tedy první ze dvou volných dnů. Rád chodím spát až ve dvě v noci, tedy ráno. Máme totiž den a noc. Dokonce si dovolím tvrdit, že cokoliv není zdvojeno, má s dvojkou společné právě to, že se vůči ní negativně vymezilo. Prostě rádi dělíme napolovic a udělujeme řád. Dualismus žije. Někdy je mi však líto, že jsme si pro rozřádování věcí nezvolili číslo méně vhodné, které by však věci tolik nebanalizovalo, třeba sedmičku. Představte si sedm fází dne, nebo manželství sedmi. Ačkoli, kdybychom se zamysleli na sedmičkou, určitě bychom si celý svět na ní rovněž vysvětlili. Předchozím tragikomickým výstupem bych však nerad ubíral dílům Dagmary Brichcínové. V prvním podlažím nalezneme sérii Dagmařiných nových koláží. Jsou to drobné, jemnocitné práce. Na krotkém námětu odívání se dámy a pánové ze starých žurnálů oblékají dočervenavých modelů. Při bližším ohledání, a myslím,že slovo ohledání je mimořádně vhodné, však spatříme v materiálech oděvů fragmenty masa. Po zkušenosti se surrealismem, ke kterému se tento celek nezakrytě hlásí, nemůže tato proměna vyděsit. Ovšem pocity nechutenstvíči chvějivého mrazení - podle nátury - takové inverze nadále vzbuzují. Co Dagmaru vedlo k takové krutosti vůči lidskému tělu i světským libůstkám, napadá. A s trochou obav vystoupáme vzhůru do podlaží druhého. Jako kouzlem se ovšem dostaneme mezi malby, jejichž postoj nepoužívá významových obratů - tedy znovu jakési dvojice. Tady se dvojka stává funkční formálním prvkem. Obrazy jsou sdruženy do dvojic, některé mají dvojici ve svém námětu. Mě osobně zaujaly Dagmařiny obrazy nahoře tím, že se ornamentálním, lapidárním a až žensky cukrkandlovým způsobem dotýkají výtvarné oblasti minimalu a geometrické redukce. Jsou to obrazy prováděné podle šablon a tak se přibližují výsledkům tradičních uměleckořemeslných postupů. A cesty k nalézání hranice artikulace obrazu ve spění k obdélné monochromní ploše, to se děje v sérii svislých maleb a prokazuje to, že Dagmara dovede udržet vůli k dekorativnímu opentlení na uzdě, že se umí projevit jako malířka. |
Těmito výtvarnými fakty by ovšem člověk neměl upozadit možná nejzávažnější rovinu jejích obrazů. Touhu sdělovat druhým něco ze svých vjemů a pocitů. Hlavně v "horní" kolekci se vydala cestou, kde sdělování není nejlehčí. Myslím si však, že svůj emocionální svět naznačila dostatečně. A tady by se měl i teoretik zastavit, nechat si prožitky pro sebe, a tak točiním i já. Tady jsme každý odkázán na sebe a zaplať Pánbůh za to. Příjemný večer všem. –Jiří Ptáček ml. Samostatné výstavy (výběr)
1979 Klub VŠ kolejí ČVUT, Praha Sympozia, akce:
1995 "Malerei auf Ton", Regensburg (D) Ocenění:
1998 "Junge Kunst", Passau (D) Fotogalerie
Dagmar Brichcínová patří k předním jihočeským výtvarníkům. Nehlásí se k žádné obecnější tendenci, volně se pohybuje v možnostech, jež otevřela postmoderní malba na konci 80. let, ale najdeme tu i odkazy na tvorbu Karla Valtera. Východiskem jejích obrazů je skutečnost utkvělá v paměti, spatřená ve snu nebo jakoby na okraji vidění. Tyto prožitky pak pomocí složitých barevných orchestrací, efektních kontrastů, pečlivě promalovaných ploch i vytříbeného a bohatého malířského rukopisu převádí do dvourozměrného prostoru plátna. I tam, kde Dáša Brichcínová maluje zcela uvolněně, třeba v duchu dětské kresby nebo stylem připomínajícím Paula Kleea, vždy jí z toho vzejde něco bezchybného, promyšleného a poučeného. –Marcel Fišer, září 1999 |
||||||||||||||||||||||||
| (c) Galerie Pod kamennou žábou, původní stránky © Style D, s. r. o. | ||||||||||||||||||||||||||
